iDNES.cz: Unikátní film z roku 1938 ukazuje stavbu Luční boudy, byla jako mraveniště

MF DNES získala unikátní filmový dokument z poslední přestavby krkonošské Luční boudy na počátku druhé světové války. Původní boudu v nadmořské výšce 1 410 metrů zničil požár v noci na 2. října 1938. Současná podoba boudy pochází z roku 1940.

Jeden z majitelů Luční boudy Stanislav Beneš spouští laptop. Za několik vteřin se na obrazovce objevují unikátní 77 let staré černobílé záběry. Dělníci na nich kopou základy, tesaři upravují trámy a další muži pracují na lešení.

Díváme se na kopii filmového dokumentu z roku 1938, který zachycuje rekonstrukci Luční boudy po ničivém požáru. Staveniště na náhorní planině pod Luční (1 555 metrů) a jen o metr nižší Studničnou horou ze všeho nejvíc připomíná mraveniště.

Dokument máme teprve asi měsíc. Dostal se nám do rukou prostřednictvím potomků rodu Bönschů, kteří Luční vlastnili do roku 1938. V tomto roce ji prodali, avšak působili zde až do konce války. Kopii filmu nám přivezl Henrich Galle, prapravnuk Wincenzze Bönsche, který Luční koupil na přelomu 19. a 20. století. V pětačtyřicátém, když museli odejít, mu bylo sedm,“ říká Beneš.

Vedle něj u dřevěného stolu v největší místnosti proslulé boudy sedí i spolumajitelka Klára Sovová: „Věděli jsme, že po Krkonoších se už několik let potulovala jiná kopie tohoto filmu, ale neměli jsme ji k dispozici. Když jsme film poprvé viděli, byl to neopakovatelný pocit. Je to obrovská vzácnost.

Luční bouda

Nachází se na jednom z nejvzácnějších míst Krkonošského národního parku. Chata na místě stojí už od poloviny 17. století a byla to hlavně zemědělská usedlost, kde se však již od začátku 19. století konaly kulturní akce a nejrůznější oslavy pro obyvatele hor. Roku 1914 byla dokončena přestavba, která umožňovala ubytování v několika noclehárnách. Chata v roce 1938 vyhořela, stávající podoba je z roku 1940, kdy ji pro své potřeby opravila německá armáda. Luční boudu od roku 2004 provozuje společnost AEZZ. Kromě stylové restaurace a bufetu tu funguje také pivnice s historickými malbami a více než padesát pokojů šesti kategorií od turistických lůžek až po luxusní pokoje ve zrekonstruované části objektu. Současní majitelé navíc k původním tradicím přidali tradici novou: vaření piva.

 

Majitelé utekli při vyhlášení mobilizace

Samotné rekonstrukci v roce 1938 předcházel požár, který v noci na 2. října Luční téměř zničil, zůstaly jen obvodové zdi.
Krkonošské hřebeny byly po zářijové mobilizaci roku 1938 obsazeny jednotkami československé armády a staly se pro civilisty uzavřenou zónou.

Bönschovi, tehdejší majitelé Luční boudy cítili, že může dojít ke konfliktu. V den vyhlášení všeobecné mobilizace včas utekli za hranici do Slezska, kde našli dočasný azyl na Schinglově boudě. Již dříve odehnali dobytek a prasata, bouda zůstala prázdná,“ říká Beneš.

Na to, jak došlo k požáru opuštěné Luční boudy, jedné z nejvýše položených horských chat ve střední Evropě, se dosud názory různí.

Vypálení mohlo být pomstou československé armády za podporu nacionalistického turnerského hnutí a jeho hlavy Konráda Henleina, který se pravidelně účastnil turnerských slavností na Luční boudě a stal se vůdcem sudetoněmecké strany usilující o rozbití Československa.

Armáda mohla mít také zájem na zničení významného strategického bodu, který by v případě německého útoku mohl obráncům Československa působit problémy.

Není však vyloučeno ani to, že požár způsobili svojí neopatrností opilí vojáci. Prázdná Luční bouda byla napěchovaná zásobami, sudy piva i lahvemi s alkoholem, protože byla připravena na tradiční zářijovou horskou turnerskou slavnost.

Objevily se i názory, že požár založily německé oddíly, které boudu obsadily. Nejméně pravděpodobné je, že požár založili českoslovenští Němci, kteří roku 1938 museli v okolí boudy kopat střelecké okopy. S touto teorií přišla po válce česká strana.